.jpeg)
Zahájení celních válek Donaldem Trumpem se již naplno promítají a zejména americké společnosti musí rychle reagovat, aby minimalizovaly negativní dopady. Krátkodobě se firmy snaží vyrovnat s dopady předzásobením, obcházením cel a úpravou cen. Americké společnosti také začaly více investovat do výrobních kapacit na domácím trhu, a naopak méně investovat v zahraničí. Z analýzy Allianz Trade však vyplývá, že i přes přijatá opatření bude mít zavedení cel na americké společnosti neblahý dopad – počet společností v insolvenci vzroste o 16 % oproti minulému roku.
Zahájení celních válek Donaldem Trumpem se již promítají na americkém trhu. Rostoucí cla a přísnější imigrační kontroly v USA vystavují několik sektorů značnému riziku. Mezi nejohroženější patří automobilový průmysl, textilní sektor, retail (vyjma potravin) a zemědělství. „Značný dopad celní politiky pociťují výrobci automobilů, kteří čelí vyšším nákladům kvůli clům na dovážená vozidla a jejich součástky, což narušuje složité dodavatelské řetězce. To může vést ke zvýšení spotřebitelských cen a poklesu poptávky ve Spojených státech,“ říká Kateřina Kirakosjan, country manažer Allianz Trade v České republice.
Společnosti se krátkodobě snaží vyrovnat s dopady celní války předzásobením, obcházením cel a úpravou cen, a to nákupních i prodejních. Z analýzy vyplývá, že zejména americké společnosti rychle zavádějí krátkodobé opatření ke zmírnění okamžitých finančních dopadů. Jednou z častých strategií je tzv. frontloading, tedy urychlený dovoz zboží před zavedením cel. Zejména v sektorech jako maloobchod nebo výpočetní a spotřební elektronika výrazně navýšily firmy své zásoby, aby se ochránily před očekávaným růstem nákladů.
„Například velké maloobchodní řetězce jako Costco zaznamenaly meziroční nárůst zásob o 10 %, zatímco Williams-Sonoma o téměř 7 %. Tyto firmy uvedly, že jejich nákupy byly plánovány jako předzásobení před zavedením cel. Naše odhady naznačují, že vysoká úroveň dovozu amerických společností mezi prosincem 2024 a únorem 2025 by mohla pokrýt až šest měsíců spotřebitelské poptávky v USA. Tato strategie však nese riziko nadměrného zásobení, pokud spotřebitelská poptávka nebude odpovídat navýšeným zásobám,“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan
Společnosti také diverzifikují své dodavatelské řetězce, aby snížily závislost na regionech zasažených cly. Mnoho společností proto přesouvá výrobu z Číny do jihovýchodní Asie, Mexika a samotných USA, aby se vyhnuly dodatečným nákladům spojeným s dovozem z Číny, na kterou uvalila americká administrativa nejvyšší cla. Tento krok posiluje odolnost dodavatelského řetězce vůči nejistotám pramenících z geopolitického vývoje, ale zároveň však vyvolává otázky ohledně budoucí ziskovosti společností.
„Další strategií firem je také jednaní o slevách s dosavadními dodavateli. Ačkoliv tato strategie může částečně zmírnit nákladový tlak, její úspěch závisí na ochotě a schopnosti dodavatelů akceptovat nižší marže. Posledním nástrojem, jak se vyrovnat s dopady, je i snižování vlastních prodejních cen. To však nastává v případech, kdy má společnost dostatečnou ziskovost,“ objasňuje Kateřina Kirakosjan
Cla podporují investice v USA, ale celková nejistota brzdí kapitálové výdaje ve zbytku světa
Zatímco společnosti zvažují úpravy svých výrobních struktur, mnoho z nich zvažuje nebo již oznámilo rozšíření svých výrobních kapacit v USA, aby zmírnily dopady potenciálních cel. Naopak výrazná nejistota ohledně obchodní politiky silně zatěžuje firemní investice, zejména v Evropě.
„Nepředvídatelnost zavádění cel komplikuje strategické plánování, což vede mnoho firem k opatrnosti. Zatímco některá odvětví čelí problémům kvůli zvýšeným nákladům na dovoz, jiná naopak nacházejí motivaci k navýšení investic především v USA. Některá odvětví se zároveň musí orientovat v komplikovaném prostředí. Například americký ropný a plynárenský průmysl čelí dvojí výzvě – clům na dováženou ocel, které zvyšují náklady na produkci, a zároveň tlaku administrativy na zvýšení těžby,“ popisuje dopady pramenící z celních válek Kateřina Kirakosjan.
Z analýzy vyplývá, že celkově společnosti odkládají plány na expanzi a nábor nových zaměstnanců, protože nestabilní prostředí okolo cel komplikuje předpovědi ziskovosti, nákladů v dodavatelském řetězci i tržní poptávky. Tato zdrženlivost je obzvlášť patrná v sektorech silně závislých na mezinárodním obchodu, kde riziko spojené s kapitálovými investicemi výrazně vzrostlo.
Výsledek celních válek? Vzroste počet společností v insolvenci
Hospodářské faktory pramenící z celních válek se promítnou i v nárůstu společností v insolvenci – jejich počet vzroste letos o 7 % oproti minulému roku. Tento vzestupný trend pravděpodobně bude pokračovat i v roce 2026, i když pomalejším tempem (o 5 %, ve srovnání s dříve očekávanými 3 %). „V USA bude situace vážnější. Předpokládá se, že počet insolvencí v roce 2025 vyskočí o 16 % (oproti dříve očekávaným 11 %. Západní Evropa bude čelit mírnějšímu nárůstu, přičemž se tento rok očekává růst počtu insolvencí o 5 % (oproti dřívějším 3 %). Prognózy pro rok 2026 pak předpokládají pokles o 2 % (oproti dříve očekávanému poklesu o 3 %). U Číny počítáme letos stále s růstem insolvencí o 7,5 %. Nicméně výhled na rok 2026 ukazuje již výraznější růst, a to o 10 %,“ uzavírá Kateřina Kirakosjan.
